Název

Laponsko IV: Na klíně Trollů, na křídlech orlů, do Mordoru

Popis

Původně jsme se chtěli vydat na sever na ostrov Kvaloya do Hammerfestu, ale počasí nás přimělo změnit plán. Od hrdinů z dobrodružných knížek jsem se přiučil, že je třeba za sebou zametat stopy, aby případní pronásledovatelé neměli šanci. Když chceš jet na jih, jeď nejdřív na sever, to je pravidlo, které ctí nejeden zálesák. V souladu s vyřčeným moudrem jsme se tedy nejdřív vydali směrem, kam ukazuje střelka kompasu. Déšť se ve vyšších oblastech mění ve velké sněhové vločky, které se sypou na cestu i na dosud spící vřes. Naše stopy záhy mizí pod bílým povlakem, a tak je čas změnit kurs a stočit se na jih. "Tanec mezi kapkami deště", tak jsme si interně nazvali taktiku kličkování podle rozmarů meteoradaru.

Pak slota ustává a tmavě hnědá tundra se mění v zářivě zelenou přímořskou krajinu, orámovanou bílými plážemi a blankytnou modrou hladinou. Kdyby kolem nebylo moře, tak by se to asi moc nelišilo od Tolkienovy Středozemě. Nežijí tu však malí půlčíci s chlupatými chodidly, nýbrž bělaví Trollové s kamennými údy.

V sousedství Trollozemě leží Ptakozem, kterou kterou kdysi zformoval led a sníh. Pod údery větrů tu živoří stromy a jen pár jich přežije. Naopak se tu daří vřesu a rostlině s drobnými plody jménem šicha černá. Vzdušný prostor střeží letky orlů, kteří zde jsou nejmenovanými vládci.

V podvečer přijedeme do prapodivné osady, kde nepřekročí svůj práh Ti, co mají být na cestách, kde nikdo pořádně neví, co je dům a co je vůz, co je kostel a co přízrak sámských hrůz.

Ze všech stran dotírá Temný hvozd, ve kterém uniká před lidským zrakem nejeden tvor a kde vládne pro změnu statný los. Když rozhrneš větve, uvidíš horu, která roste do nebe, jejiž vrchol končí tam, kde správně už mají být jen andělé. Tam je Mordor a z vrcholu hory roste věž všech věží, jež se zove Orthank a jež andělská je stěží.

Nastavení