Moje poťouchlé fejetony, eseje a cestopisy naleznete zde. Vítejte a buďte tu jako doma!
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Co by to bylo za výlet do Aosty, kdybychom nenavštívili její metropoli. Turín ale není žádná triviální brnkačka. Turín se musí pochopit, Turínu se musí přijít na chuť. Kdo nepochopí Turín, nemá šanci pochopit Itálii. Proč je Turín tak důležitý pro pochopení Itálie? Protože právě tady vznikl přetlak, který sehrál klíčovou roli při jejím sjednocení. Pochopení Turína ovšem nepodmiňuje pochopení Itálie. Alespoň já si na to musím počkat.

Co má např. sever společného s jihem? Co má Turín společného s Neapolí? Kromě jazyka asi nic. Těžko si představit dvě rozdílnější města v jedné zemi. U nás třeba Zlín a Český Krumlov? Tato otázka mi vrtá hlavou od té doby a nemůžu na to přijít. V obou italských městech pulzuje zcela rozdílný rytmus. Ten severní má jasnější řád a je kultivovanější, zato v tom jižním se prolínají rytmy až téměř divošské. A co třeba ten zpropadený Fiat? Ten mi vrtá v hlavě nejvíce. Do kultivovaného Turína nepasuje. Bylo by mu lépe v divošské Neapoli. Jojo, tam se hodí rozhodně víc.

Pokud Turínu přijdete na chuť, pak se vystavujete nebezpečí, že mu propadnete se vším všudy!
více  Zavřít popis alba 
67 komentářů
  • 7.7.2016
  • 86 zobrazení
  • 5
  • 6767
Tam, kde na západě končí Valle d'Aosta a dál už to jde jenom do kopce, tak tam se teď půjdeme podívat. Nevydáme se až na vrcholky hor, spíše se budeme držet při zemi. Půjdeme po cestě, která nás dovede do sedla Col de la Seigne, kudy proudí pocestní od nepaměti. Tato stezka, která dnes spojuje Itálii s Francií, před tím spojovala Piemont a Savojsko a ještě před tím Galii a Řím. ... a kdo ví, kdo po ní kráčel dávno před tím?
více  Zavřít popis alba 
79 komentářů
  • 5.7.2016
  • 98 zobrazení
  • 8
  • 7979
V údolí Aosty se běžně potkávají milovníci historie a milovnice přírody, takže není divu, když tam tu a tam vznikne nějaký ten románek. Zasunuto mezi horské masivy se údolí šplhá od západu k východu, kam až to příkrost svahů dovolí. Z jihu vzpínají své štíty ke slunci Grajské Alpy s Gran Paradisem na vrcholu. Na severu Peninské Alpy následované v druhém sledu Walliserskými Alpami s tesákem Matterhornu, nemilosrdně zakousnutým do načechraných mračen. Na západě uzamyká údolí Mont Blanc, který se naopak s rozkoší válí v mracích a jen zřídka z nich vytáhne paty.
Nárazníkové pásmo mezi nevyzpytatelnou Francií a jižním křídlem Svaté říše římské je z pochopitelných důvodů poseto až nepochopitelným množstvím pevností a hradů. Ty tu vznikaly od dob římských až do novověku. Na zhruba 80 km vinoucích se kolem řeky Dora Baltea jich naleznete více než 50.
Pojďme okusit pestré menu, které Valle d´Aosta připravilo pocestným.
více  Zavřít popis alba 
74 komentářů
  • červenec 2016
  • 98 zobrazení
  • 7
  • 7474
Z hlavního Údolí Aosty jsme zabočili na jih a stoupali podél horské bystřiny, kam až to asfalt dovolil. Parkoviště je ve výšce bezmála 2000 m. Z této konečné vedou dál jen strmé horské pěšiny vzhůru. Vydali jsme se směrem k chatě Victor Emmanuel II, která je základnou pro výstup na čtyrtisícovku Gran Paradiso. Po krátkém odpočinku na břehu jezírka u chaty jsme pokračovali většinou po balvanech traverzem ve výšce mezi 2600 a 2700 m s krásnými výhledy do údolí vlevo a na hřeben s Trescentou, Clarforonem a Becou di Monciair vpravo. Pohled na hlavní hřeben, jehož součástí je Gran Paradiso, se nám poštěstil jen velmi omezeně, když k tomu svolila bližší zubatá skaliska a výjimečně se rozestoupila. Zhruba po pěti hodinách jsme došli k odbočce, která nás dovedla zpět do údolí.
Slunce bylo po celou dobu neúprosné. Co chvíli jsem vzýval Karavanu mraků, ale Bohové hor byli k mým prosbám hluší. Pouze vyslali v ústrety jednoho Roztoče a jednoho Beránka, což dámy z mé družiny rozhodně neuspokojilo.
více  Zavřít popis alba 
87 komentářů
  • 3.7.2016
  • 113 zobrazení
  • 10
  • 8787
Je ostuda, jak málo toho víme o zemi, která je tak blízko a se kterou máme tolik společného. Abychom alespoň částečně odčinili tento dluh, vydali jsme se na cestu, která je kvůli absenci severojižních dálnic z české kotliny nedostupnější, než bych čekal.
více  Zavřít popis alba 
149 komentářů
  • září 2015
  • 143 zobrazení
  • 9
  • 149149
Že jste o kraji Périgord dosud neslyšeli? Nic si z toho nedělejte, já také ne. Tam totiž jezdí hlavně Francouzi a nechtějí, aby se to profláklo. A to je přece pádný důvod, proč tam jet. Když už, tak už, řekli jsme si s přáteli a pronajali si nádherný hrad v krajině řek, luk a lesů. Toto album je o našem týdenním pobytu na hradě Lotois a o tom, jak se nám podařilo prosmýčit blízké i vzdálenější okolí. Zjistili jsme, že je to v zásadě nedotčené území, které trvá na svém a mění se buď pomalu nebo vůbec.
více  Zavřít popis alba 
342 komentářů
  • září 2018
  • 192 zobrazení
  • 12
  • 342342
Odborné hodnocení: Na to jak je malej a jak byly na pytel světelné podmínky, tak je docela šikovnej.
více  Zavřít popis alba 
12 komentářů
  • 1.1.2019
  • 69 zobrazení
  • 4
  • 1212
13 komentářů
  • 19.9.2018
  • 69 zobrazení
  • 5
  • 1313
Vítejte ve Skotsku! Do Edinburku jsme přiletěli v době letního slunovratu, kdy dny jsou dlouhé jak týden a noci krátké jako prásknutí bičem. Na sever je to pořádný kus cesty, tak jsme si to nejdříve zamířili na jih. K Rosslynské kapli, kterou tolik proslavil Dan Brown v Šifře mistra Leonarda, je to sotva 30 km. Následující den jsme už nabrali severní kurz a vyrazili k jezeru Loch Ness, kde máme rezervovanou chajdu. V objevování severního Skotska jsme našli zálibu po zbytek našeho pobytu. Prozkoumali jsme okolí tajemného Nessiina jezera, prošli se po východním pobřeží, projeli pustinu Highlands, abychom se na skok mohli podívat na ostrov Skye. Míjeli jsme stovky jezer, prošli vřesoviště a občas se pohoupali na všemi barvami hrajícím rašeliníku. Večer u hořícího krbu jsme si při sklence vína (ona) nebo panáku Jury (on) povídali o všem, co nás ten den potkalo. Třeba o neprostupné zeleni Kaledonského pralesa, o duze pod kterou se lze schovat před deštěm, o bájné Nessie, kterou jsme na tuti zahlédli mezi vlnkami jezera, o mužích a ženách ve člunech na Kaledonském kanálu (o psu nemluvě), o otci a synovi, kteří mě uhranuli hrou na skotské dudy na hradě Urquhart nebo o milosrdné meluzině, která nás ochránila před nenasytnými pakomárovci. Den za dnem jsme vyráželi do všech světových stran a nestačili se divit, jak je to všude pěkné, nebo velmi často ještě pěknější. O těchto a jiných drobných zážitcích a poznatcích je toto skotské album.
více  Zavřít popis alba 
183 komentářů
  • červen 2018
  • 136 zobrazení
  • 7
  • 183183
Na závěr našeho putování Egyptem jsem posbíral vše, co se nikam nehodilo nebo se příliš nepovedlo, jinými slovy je to odpad neboli street. Většina fotek vznikla během jízdy dopravními prostředky. Jejich kvalita odpovídá nevalné úrovni místních komunikací. Takže, kdo hledá kvalitu, ať sem neleze!
více  Zavřít popis alba 
43 komentářů
  • leden 2018
  • 115 zobrazení
  • 7
  • 4343
V Luxoru jsme se nalodili na nilskou výletní loď. Ubytovali jsme se v pohodlné kajutě s výhledem z postele rovnou na vodní hladinu. Po návštěvách chrámů v Karnaku, Luxoru a v Údolí králů vyráží flotila luxusních pětipodlažních říčních plavidel. Během poklidné dvoudenní plavby proti proudu do Asuánu nám budou servírovány lahůdky v podobě starověkých chrámů Edfu, Kom Ombo a Philae. Jako pomyslnou třešničku na dortu na závěr zhltneme dva nádherné chrámy z období Nové říše v Abú Simbelu.
více  Zavřít popis alba 
119 komentářů
  • leden 2018
  • 211 zobrazení
  • 12
  • 119119
Údolí králů a Dér el-Bahrí jsou nekropole, oddělené od sebe ostrým hřebenem. Tato města mrtvých leží na západním břehu Nilu naproti Karnaku a Luxoru. Tvoří s nimi jeden celek, stejně jako jeden celek tvoří život a smrt.

Pohřbívalo se tu zhruba 500 let mezi 16. a 11. stoletím před Kristem, což se přibližně kryje s obdobím Nové říše. Zdejší přestupní stanici mezi Světem živých a Záhrobím využívala kromě faraonů i vlivná šlechta a v některých obdobích dokonce kněží. Stavba hrobky byla pro faraona prestižním celoživotním dílem. Proto se dá dle rozsahu hrobky usuzovat na délku jeho vlády. Nezřídka se ale stalo, že se faraon naboural do cizí hrobky, ať už úmyslně nebo náhodou, nebo si přisvojil cizí hrobku. Jindy přemístil část posmrtné výbavy z hrobky svého předchůdce do své. Většina hrobek tak byla vykradena nejenom sprostou lůzou, ale i faraony.

Moderní průzkum údolí králů odstartovali Francouzi během Napoleonova egyptského tažení. Po Champollionovu rozluštění hieroglyfů dostal výzkum směr a intenzitu. Významnými badateli byli např. Giovanni Batista Belzoni, Bernardino Drovetti, John Garner Wilkinson a další. Nekorunovaným králem archeologů je však navždy Howard Carter, který při svém druhém pobytu v Údolí králů objevil v roce 1922 nevykradenou poklady nabitou hrobku Tutanchamona. Do současné doby bylo objeveno více než 60 hrobek.
více  Zavřít popis alba 
89 komentářů
  • 23.1.2018
  • 161 zobrazení
  • 9
  • 8989
Nacházíme se v okrsku města Luxor na východním břehu Nilu. Starověké chrámy Karnak a Luxor fyzicky spojuje 3 km dlouhá cesta, po obou stranách lemovaná sfingami. Podstatná část této komunikace byla mnoho staletí ukryta pod pozdější zástavbou a opět spatřila světlo světa v posledních letech. Karnak a Luxor tvořily v dobách Starého Egypta nejdůležitější duchovní i hospodářské centrum. Egypťané ho nazývali Veset, Řekové později Théby, dnešní název Luxor má arabský původ.
Karnak byl budován skoro 2000 let, tedy převážnou dobu existence Starého Egypta. Každý panovník pokládal za nutné být zadobře s bohy, hlavně s jejich náčelníkem, Amonem. Proto je nejvíce zdejších chrámů zasvěceno právě jemu. Stavbami nových chrámu nebo alespoň svatyní byli upláceni i jiní členové božského ansámblu, třeba Amonův syn Chonsu, bohyně Mút, Hathor, bůh Ptah, ... .
Méně rozsáhlý Luxorský chrám byl stavěn mnohem kratší dobu než Karnak. Největší stavební zásluhy na něm mají dva faraoni: Amenhotep III. a Ramesse II. Zvláště druhý jmenovaný k nám často vzhlíží z podstavců a zdí. Opakovaným motivem reliéfů je slavné (ne)vítězství nad Chetity v bitvě u Kádeše kolem roku 1280 před Kristem.
Vstupme a nechme se ohromit starověkým divem, jehož stavba začala před čtyřmi tisíci lety!
více  Zavřít popis alba 
143 komentářů
  • 22.1.2018
  • 154 zobrazení
  • 9
  • 143143
Egypťané jsou nesmírně hrdi na předlouhou historii své země, kterou odstartovali již předchůdci stavitelů pyramid před více než 5000 lety. Zřejmě i v současných obyvatelích dosud koluje díl dávné staroegyptské krve. Bývalá síla světového lídra je ale zřejmě nenávratně pryč.
"Nechápu, proč je Egypt tak v pytli, když máme nerosty, energii, obilí, prostě vše, co je k životu třeba?", svěřil se nám náš mohamedánský průvodce Mustafa s mozolem ne čele, vytvrzeným léty neúnavného otloukání při každodenních modlitbách, které smí přerušit pouze v případě, že kolem přejde osel, černý pes nebo žena. "Možná, že ta energie a moudrost předků zbytněla a uvízla ve Vašich čelních mozolech!", říkám si pro sebe a krčím rameny, jako že nevím.
více  Zavřít popis alba 
55 komentářů
  • 21.1.2018
  • 145 zobrazení
  • 10
  • 5555
Jako když bohyně Nut každý večer pohltí slunečního boha Re, jsme byli polapeni starověkými sbírkami Egyptského muzea. Vytrvale jsme byli posouváni starověkým zážitkovým traktem od jedné expozice ke druhé a po třech hodinách symbolicky vyvrženi poblíž návštěvnických toalet. Zlomek toho, co jsme viděli, nabízí toto album.
více  Zavřít popis alba 
43 komentářů
  • 21.1.2018
  • 124 zobrazení
  • 6
  • 4343
Letadlo za sebou nechalo zeleně lemovanou modrou stuhu Nilu, přehouplo se přes hnědožluté rozeklané hory a začalo prudce klesat. Když nad mořským břehem kapitán vykroužil prudkou otáčku o 180°, byla ve mně malá dušička. Už jsem viděl, jak křídlo škrtá o hladinu, na palubu proniká slaná voda Rudého moře a já odjišťuji žlutou vestu. Pak kapitán srovnal nebezpečný náklon a přistál za hlasitých ovací cestujících.
Natěšení rekreanti v plážových úborech vystupují z letadla na egyptskou půdu. Mnozí, méně otužilí, během následujících dnů poznají, že lednová dovolená u moře na 27°stupni severní šířky s teplotou moře zhruba o 10° nižší, na běžné koupání není. Až se za týden budeme vracet, budou si ti samí, ale nastydlí pasažéři, mezi kýcháním, prskáním a kašláním sípavým hlasem sdělovat své zážitky z animačních programů právě končící cenově velmi výhodné dovolené.
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • 20.1.2018
  • 154 zobrazení
  • 5
  • 1818
Novohradskými horami z Pohoří na Šumavě údolím Pohořského potoka na Kamenec, pak kolem stejnojmenného zaniklého hostince na skok do Rakous a kolem trojmezního kamene zpět.
více  Zavřít popis alba 
71 komentářů
  • 27.5.2018
  • 116 zobrazení
  • 7
  • 7171
Ještě větší zmrdi než ti, co je vraždí, jsou ti, co jejich rohovinu kupují!
více  Zavřít popis alba 
18 komentářů
  • 27.2.2011
  • 56 zobrazení
  • 0
  • 1818
Krátké pojednání o Husitech, ženách a (ne)ženění.
více  Zavřít popis alba 
29 komentářů
  • 21.5.2011
  • 107 zobrazení
  • 7
  • 2929
To šuple už bylo dost opředené pavučinami, když jsem na něj náhodou narazil. Po otevření mi jeho natlakovaný obsah explodoval do obličeje. Při bližším zkoumání jsem zjistil, že obsahuje pozapomenuté sedm let staré fotky z Bretaně, které jsem z časových důvodů tehdy založil a již se k nim nevrátil. Tím důvodem byl asi odjezd na Island brzy poté, který překryl předchozí zážitek. Zvědavě se přehrabuji obsahem zásuvky a postupně si vzpomínám na místa a situace. Ačkoliv si většinu míst vybavuji, některá z nich už nedokážu umístit do mapy. Důležitější je samozřejmě obrázek, který jsem si v hlavě a srdci uchoval. Tvoří ho hlavně hluboké zelené lesy s pohádkovými hrady, protkané stuhami řek a kanálů, lemované rozeklanými útesy Atlantiku. Mírné podnebí způsobené vlivem Golfského proudu od nepaměti poskytovalo útočiště lidem. Tisíce vztyčených menhirů a četné dolmeny pootevírají okénko do temných neprobádaných dnů prehistorického neolitu. Četné hrady a zámky hovoří nepoměrně barvitěji o středověku. Jeden týden jsme strávili v tomto krásném prostředí a pokud to z odstupu hodnotím, tak jsme těch sedm dnů neproflákali. Já se v té době seznamoval s novou zrcadlovkou a cvakal, co mi přišlo do cesty. Jelikož za své fotografické prozření pokládám vzápětí následující návštěvu Islandu, spadá toto album do mého prenatálního fotografického období.
více  Zavřít popis alba 
298 komentářů
  • červenec 2011
  • 240 zobrazení
  • 10
  • 298298
A je to tady! Poslední den na cestách má pro cestovatele zvláštní atmosféru. Většinou z něj spadne napětí a strach, aby se něco nepokazilo a aby stihl ve zdraví vše, co si naplánoval. Naše Mongolské putování neboli „Skopové safari“, jak ho trefně nazval Jirka, bylo po této stránce o dost klidnější, než obvykle zažíváme. Iška, Marta a Tonda se o nás starali svědomitě, takže jsme se v zásadě jen vezli a čekali, co nás potká. I přesto jsme toho nezažili málo.
Rozlepuji oko a chvíli mi trvá než si uvědomím, že se nacházím na rozvrzané palandě hostelu Golden Gobi. Probouzím se do definitivně posledního dne jak ulaanbaatarského, tak i celého mongolského pobytu. Po snídani vyrážíme navštívit dopolední buddhistickou púdžu v největším zdejším chrámu, Gandanu.
více  Zavřít popis alba 
76 komentářů
  • červen až červenec 2017
  • 142 zobrazení
  • 9
  • 7676
Čt. 29.-30.6.2017 Uran Togoo Uul
více  Zavřít popis alba 
135 komentářů
  • červen 2017 až leden 2018
  • 173 zobrazení
  • 6
  • 135135
Úterý 27.6.2017 - Choridol Saridag
Ráno vyrážíme do pohoří Choridol Saridag zdolat druhou nejvyšší horu, která se zove Ich Uul a měří 2960 m. Necháme se vyvézt autem, kam až to jde, tzn. do 1900 m.n.m., čímž si zkrátíme cestu o 4 až 5 hodin. Přesto to bude náš nejdelší výšlap v Mongolsku. Veze nás neznámý řidič, protože Iška s Martou spravují prasklou pneumatiku. „Zlatý Iška!“, říkám si, když uvnitř auta létám ze strany na stranu a modlím se, abychom se nepřevrátili. Cesta končí, dál už to nejde. Mladý Mongol v kšiltovce nás vyloží z UAZu na pasece a dál pokračujeme pěšky skrz tajgu.
více  Zavřít popis alba 
113 komentářů
  • 27.6.2017
  • 196 zobrazení
  • 8
  • 113113
16 komentářů
  • 21.6.2017
  • 105 zobrazení
  • 7
  • 1616

Nebyla nalezena žádná alba.

Moje poťouchlé fejetony, eseje a cestopisy naleznete zde. Vítejte a buďte tu jako doma!

Aktivní od

16. ledna 2012

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno
reklama