Šumava: Krajem Králováků

Název

Šumava: Krajem Králováků

Popis

Dnešní výšlap vede přes Pancíř na Můstek a Prenet. Z Prenetu sestoupíme do Zelené Lhoty, kde překročíme řeku Úhlavku. Královským hvozdem se navrátíme zpět do Špičáku. Většinu dne budeme z výšky shlížet na historické královácké území mezi Špičákem, Pancířem, Hamry a Zelenou Lhotou.

A co že ti Králováci byli zač? Převážně šumavští Němci, kteří podobně jako Chodové hlídali státní hranici.

V nižších polohách Šumavy určitě žili již v 11. století. Od 12. století osídlili do té doby odlehlé končiny vyšších šumavských poloh. Mimo ostrahy hranic dohlíželi na bezpečnost stezek z Čech do Bavor. Byli hrdí na svou historii a na svůj stav. Měli pocit panské nadřazenosti. Břetislav I. je roku 1040 osvobodil od daní a poplatků, odměnou za pomoc v boji proti bavorskému králi Jindřichu III. Černému. Byli podřízeni přímo českému králi. Výsady jim znovu potvrdila i Eliška Přemyslovna v roce 1314. V roce 1617 je obdrželi písemně od krále Matyáše. S nelibostí nesli, když v roce 1848 byli osvobozeni od poddanství všichni obyvatelé Čech a oni částečně ztratili svou výjimečnost. Od roku 1850 přestalo královácké území oficiálně existovat.

Králováci měli dědičná práva: volit si rychtáře, lovit zvěř, těžit dřevo, vařit pivo, pálit kořalku, lovit na svých pozemcích a chytat ryby.

Živili se sklářstvím, těžbou dřeva, dřevovýrobou a papírnictvím. Žili ve svobodných dvorcích (freihofech) kolem devíti rychet: Svatá Kateřina (dnes část Chudenína), Hamry, Hojsova Stráž, Javorná (Seewiesen), Zhůří (Heidel), Kochánov, Nové Stodůlky, Staré Stodůlky a Stachy.

Jejich dvorce bývaly kamenné s roubeným vrškem. Převislé prkenné střechy zatížené balvany vytvářely ve štítu dřevěnou pavlač. Střechu zdobívala zvonička. Součástí bývala i kaple. Zvonilo se ráno, večer, při úmrtí, nebo za špatného počasí. Každý dvorec měl jméno podle majitele Berghof, Tomandlhof, …

Všude, kde žili, se v krajině objevují „umrlčí prkna“. Bylo na něj vyryto nebo vypáleno, kdo na tomto prkně ležel + jméno a příjmení, datum narození a úmrtí a svatý veršík. Sloužily k uložení nebožtíka během dlouhé zimy. Poté se instalovaly v krajině podél cest v blízkosti statku pod stromem vedle křížku.

Vzezřením se odlišovali od ostatního obyvatelstva. Měli svůj kroj s plstěnými klobouky se širokou střechou a pentlemi. Ženy nosily šátek, překřížený na zádech. V současné době funguje spolek Šumavští Králováci, který navazuje na dávné tradice.

O tom, že nebyli vždy vnímáni bezvýhradně kladně, se mohli dočíst návštěvníci Šumavy v turistickém průvodci T. Cimrhanzla z roku 1878:
Horní a Dolní Eisenstrass (Hojsova Stráž) tvoří jednotlivé selské statky, takzvané statky „králováků“ nebo „dvořákův“ … Pozemky statků jdou obyčejně od vrchu až do údolí dolů a jsou z nahromaděného kamení udělanou zdí od sousedního statku odděleny. Statek králováků nalézá se obyčejně uprostřed majetku, kdežto malé chaloupky chalupníků všude roztroušeny jsou. Chalupníci tito jsou pravými nevolníky sedláků a musejí za byt a užívání malého kousku pole a louky po celý rok i s rodinou svou při statku pracovati … Velká část těchto dvořáků, kteří do dnes v paměti mají bývalá práva, a proto do dnes na sobě si zakládají, schudla nesmyslným prodáváním a kácením lesů. Obyvatelé tito jsou sice skromní a dobrosrdeční žijíce v spokojenosti ve svých horách se svými českými sousedy. O návštěvu škol málo dbají, za to však hledí každý, by již od mládí přivykl šňupání zvláštního tabáku Brisil zvaného, který si každý sám připravuje (máslo, vápno nehašené a rozetřené sklo, k tomu přidá něco čpavkové vůně). Barevná sklenička na tabák, u spodků kožených nůž a vidličky, nesmějí již ani výrostkům chyběti. Po prvním pozdravení nabízí ti již každý sklínku svou, bys klepnutím hrdélka na ruku vyrazil si z ní šňupec. Silným šňupáním tak ostrého tabáku naběhne nemálo každému nos a zohyzdí mu obličej. Zeny zase mají dědičné vole a jsou taktéž ohyzdné. Zvláštní zdrženlivosť ku každému cizinci zabraňuje nám, abychom dopodrobna poznali jeho spůsoby života, avšak poznáme některé na cestách svých, tak např. užívání prken na mrtvoly … Takto prkna pomalovaná nalézáme všude … činí nám nemilý dojem; zdá se nám jako by zbytky rakve byly po celé krajině roztroušeny …

Období

Statistiky

  • 28 fotek
  • 8 se líbí

Fototechnika

Canon EOS 50D

Nastavení

Nahlásit album
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Šumava: Krajem Králováků
Komentáře Přidat