Šumava: Gabréta, Bójové a zlato

Název

Šumava: Gabréta, Bójové a zlato

Popis

Tři témata, která spolu dost souvisejí. Právě zlato asi Bóje přivedlo na Gabrétu, těžko vymyslet jiný důvod. Představa bójského válečníka, který vyvedl ženu a 8 dětí do neprostupného Hercynského pralesa, aby se společně romanticky pokochali chůdovým stromem, za hudebního doprovodu ševelící Losenice, zdá se nepravděpodobná. Pro Římany to bylo nehostinné území plné duchů, takže se mu spíše obloukem vyhli. Neznalost písma je důvod, proč jsou Bójové zahaleni tajemstvím, proč se o nich toho moc neví. Proč jen chvílemi vystoupí z mlhy dávnověku a zase hned mizí. Pravděpodobně věděli o zlatonosných šumavských řekách od obyvatel, kteří jižní část české kotliny obývali před nimi. Šumavu zřejmě prozkoumávali a dobývali proti proudu řek a přitom jim občas uvízla zlatá šupina v oděvu a někdy dokonce valoun mezi prsty. Název Otava pochází z keltského Atawa a znamená to "Bohatá řeka". Zda těžili zlato hlubině, či ne, se neví. Pokud ano, tak důkazy zakryla středověká těžba. Četné nálezy zlatých keltských mincí, které se dochovaly do dnešních dnů, jsou ale důkazem, že keltská produkce zlata nebyla malá. Šumava asi byla význačným zdrojem žlutého kovu. Žádné oppidum se tu nenašlo. Pobyt zlatokopů na nalezištích byl zřejmě sezónní, na zimu se uchylovali do oppid. Nejbliže ze Šumavy to bylo do Třísova v Blanském lese.

Šumavský Obří hrad, kam směřujeme, je nejvýše položenou prehistorickou stavbou v ČR. Archeologický průzkum napověděl, že Bójové přišli k hotovému. Hradiště je starší, než předpokládaná doba pobytu Bójů v Čechách. Vypadá to, že jej zbudovali nějací předchůdci, již v předchozí době halštatské. Zmocnili se ho po dobrém nebo po zlém? Nebo snad byl v době jejich příchodu již opuštěn? Mnoho otázek, málo odpovědí.

Ze skladby nalezených předmětů (mince) vyplývá, že nešlo o oppidum s trvalým osídlením, ale spíše o rituální místo pro obřady včetně obětování bohům. Něco jako chrám. Z římských pramenů je známo, že se keltští druidové jednou ročně scházeli na sněmu, kam mimo ně neměl nikdo přístup. Napadá mě podobnost s islandským Þingvellirem. Další funkce Obřího hradu mohla být skladiště vyrýžovaného nebo vytěženého zlata na Šumavě.

Období

Statistiky

  • 14 fotek
  • 8 se líbí

Fototechnika

Canon EOS 50D

Nastavení

Nahlásit album
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Šumava: Gabréta, Bójové a zlato
Komentáře Přidat